Česko

Česká republika

Československo patřilo k zemím, které vzešly z rozpadlé dvojí monarchie Rakousko-Uherska na území dnešních států České republiky, Slovenska a části Ukrajiny. Dne 28. října 1918 byla jako liberální demokratický právní stát založený na západním modelu vyhlášena Československá republika. Jejím prvním prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Československo zažívalo po stránce ekonomické a politické poměrně úspěšné mezidobí.

Aby se však zabránilo další válce, podepsáním Mnichovské dohody se v září 1938 hlavní západní mocnosti dohodly na postoupení sudetoněmeckých regionů Československa s většinou německy mluvícího obyvatelstva ve prospěch nacistického Německa. Od října 1938 byla tato oblast okupována Wehrmachtem a připojena k území Německé říše jako Sudety. Pro polské menšiny se chystalo obdobné uspořádání. V říjnu Polsko okupovalo Těšínsko. Pod tlakem Německa bylo  Slovensko odděleno od Československé republiky a zbývající oblasti byly okupovány německým Wehrmachtem. Dne 16. března 1939 byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Tím se Československá republika dostala pod nacisticko-německou nadvládu ještě před začátkem druhé světové války. Po válce byly hranice Československé republiky obnoveny jak tomu bylo před Mnichovskou dohodou, nicméně bez Zakarpatské Ukrajiny. Německé obyvatelstvo, zejména v Čechách, bylo převážně vyhnáno či přesídleno. Komunistická strana  Československa se prostřednictvím únorového puče 1948 chopila vlády a dominovala v ní. Tím byla zpečetěna příslušnost země k sovětské sféře vlivu a demokracie fakticky skončila. Když reformní křídlo Komunistické strany pod vedením Alexandra Dubčeka v roce 1968 usilovalo o „socialismus s lidskou tváří“, bylo „Pražské jaro“ sovětskými vojáky a spojenci Varšavské smlouvy vojensky potlačeno. V roce 1977 vniklo následkem podepisování petice „Charty 77“ hnutí za občanská práva, jehož iniciátoři a příznivci byli podrobováni dlouhým trestům odnětí svobody.

Klidné protesty během Sametové revoluce v roce 1989 nakonec ukončily vládu komunistické strany. V prosinci vznikla většinově nekomunistická vláda a občanský aktivista Václav Havel byl zvolen prezidentem. V roce 1990 se konaly od roku 1945 první svobodné parlamentní volby. K 1. lednu 1993 se rozpadl Československý stát a vznikly dva samostatné státy Česká republika a Slovenská republika.

Chronik

14.11.1918
Vyhlášení Československé republiky v Praze; Tomáš Garrigue Masaryk je zvolen prvním prezidentem
30.09.1938
Zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie podepisují Mnichovskou dohodu o odstoupení pohraničních území Československa nacistickému Německu
16.03.1939
Výnosem Adolfa Hitlera vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, den po zahájení německé okupace českých zemí
17.11.1939
Uzavření českých vysokých škol, deportace 1200 studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen
27.05.1942
Českoslovenští parašutisté úspěšně provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, vyhlazení obcí Lidic a Ležáků v rámci tvrdých německých represálií
12.12.1943
Uzavřena smlouva o přátelství mezi československou exilovou vládou a Sovětským svazem, jež představovala zásadní krok k cestě Československa do sovětské sféry vlivu
05.05.1945
Začátek Pražského povstání proti německým okupantům, které končí složením zbraní a odchodem Wehrmachtu
26.05.1946
První poválečné volby v Československu vyhráli v českých zemích komunisté
25.02.1948
Po „únorovém převratu“, násilném převzetí moci, se v Československu vlády ujímají komunisté
06.10.1948
Přijat Zákon na ochranu lidově demokratické republiky, na jehož základě bylo popraveno 248 odpůrců režimu a další tisíce byly ve vykonstruovaných procesech odsouzeny k vysokým trestům
11.07.1960
Přijata Ústava Československé socialistické republiky
21.08.1968
Invaze pěti armád Varšavské smlouvy a definitivní konec reforem tzv. „Pražského jara“
01.01.1969
V účinnost vstoupil Ústavní zákon o československé federaci, na jehož základě vzniká Česká socialistická a Slovenská socialistická republika
01.01.1977
Vznik Charty 77, významné občanské iniciativy, jejíž signatáři byli vystaveni soustavné šikaně a mnohaletým trestům odnětí svobody
17.11.1989
Násilné potlačení studentské demonstrace v Praze vyvolává Sametovou revoluci, která vede v prosinci 1989 k pádu komunistického režimu