Maďarsko

Na konci října 1918 opustilo Maďarsko unii s Rakouskem. Dne 16. listopadu 1918 nový premiér Mihály Károlyi vyhlásil Maďarskou demokratickou republiku. V důsledku územních změn ztratilo Maďarsko zhruba dvě třetiny svého území ve prospěch sousedních zemí. Především tyto ztráty vedly ke svržení vlády a ke zřízení komunisticky orientované republiky pod vedením Bély Kuna. Ta opět záhy zanikla po porážce ve válce proti Rumunsku, což dostalo v listopadu 1919 k moci admirála Miklóse Horthyho. Maďarskou hlavou státu zůstal do roku 1944.

Od roku 1933 se Maďarsko přibližovalo nacistickému Německu. S jeho podporou se mu podařilo před a během druhé světové války získat zpět část oblastí ztracených v letech 1918 až 1919. Na oplátku vstoupilo Maďarsko do války v roce 1940 jako spojenec Německa, z čehož se ale opět chtělo stáhnout v roce 1944. Výsledkem bylo obsazení země německými jednotkami a zahájení deportace maďarských Židů. V létě 1944 se Rudá armáda dostala na maďarské území a až do dubna 1944 měla zemi naprosto pod vlastní nadvládou. Maďarsko zůstalo pod sovětským vlivem i po válce.

Ačkoli skončila maďarská komunistická strana ve svobodných parlamentních volbách v listopadu 1944 jako třetí, musela se pod tlakem Sovětského svazu stát součástí vlády. To jí umožnilo postupně zvyšovat svůj politický vliv. V roce 1948 byla maďarská sociálně demokratická strana násilně sjednocena s komunistickou stranou a v srpnu 1949 přijatá ústava byla zaožena na sovětském modelu. Stalinistické směřování země vedlo v říjnu 1956 k lidovému povstání, které vyústilo ve jmenování reformám vstřícného Imre Nagyho premiérem. V polovině listopadu 1956 bylo povstání krvavě potlačeno sovětskou armádou. Novým předsedou vlády byl jmenován prosovětský János Kádár, který zůstal ve funkci až do roku 1988.

Koncem roku 1988 zahájil jeho nástupce Miklós Németh změnu systému. Dne 23. října 1989 – na výročí maďarského povstání - byla vyhlášena Maďarská republika. V platnost vstoupila upravená verze socialistické ústavy z roku 1949, která byla založena mimo jiné na základě německé ústavy. V březnu 1990 se v Maďarsku konaly  první svobodné parlamentní volby od roku 1947.

Sovětská okupace Maďarska trvala celkem 47 let. Poslední sovětská jednotka opustila Maďarsko dne 16. června 1991.

Chronik

31.10.1918
Maďarsko vystupuje ze svazku s Rakouskem
16.11.1918
Ministerský předseda Mihály Károlyi vyhlašuje Maďarskou demokratickou republiku, v lednu 1919 je zvolen prvním prezidentem země
21.04. – 01.08.1919
Po odstoupení Károlyiho je vyhlášena Republika rad pod vedením Bély Kuna
16.11.1919
Miklós Horthy vstupuje se svými jednotkami do Budapešti a přebírá moc, hlavou státu zůstává až do roku 1944. Od roku 1933 začíná sbližování Maďarska s nacionálněsocialistickým Německem
04.06.1920
Podepsáním mírové smlouvy v Trianonu ztrácí Maďarsko asi dvě třetiny svého dosavadního teritoria ve prospěch Československa, Rumunska, Království Srbska, Chorvatska, Slovinska, Rakouska a Polska
02.11.1938
První vídeňská arbitráž, oblasti s většinou maďarského obyvatelstva na jižním Slovensku a Podkarpatské Rusi jsou odděleny od Československa a připojeny k Maďarsku
30.08.1940
Na základě německého tlaku musí Rumunsko odstoupit část území Maďarsku. Výměnou za tento zisk vstupuje Horthy 27. června 1941 na straně Osy do války proti Sovětskému svazu
19.03.1944
Obsazení Maďarska Německem. Začínají deportace maďarských Židů
04.04.1945
Obsazení země Rudou armádou
20.08.1949
Založení Maďarské lidové republiky
23.10.1956
Počátek národního povstání, které bylo krvavě potlačeno sovětskou armádou; dosazení prosovětské vlády; nový generální tajemník a ministerský předseda János Kádár zůstává v úřadu až do roku 1988
23.11.1988
Miklós Németh se stává ministerským předsedou a zavádí systémové změny
27.06.1989
Ministři zahraničí Maďarska a Rakouska Gyula Horn a Alois Mock symbolicky přestřihávají ostnatý drát na hranicích mezi Maďarskem a Rakouskem
23.10.1989
Založení Maďarské republiky a vyhlášení nové ústavy