Vyhlášení republiky 9. listopadu 1918 znamenalo zánik Německé říše a zrození Výmarské republiky. Rok poté vstoupila v platnost první demokratická ústava Německa. Po desetiletích plných politického, ekonomického a kulturního napětí byl v lednu 1933 říšským prezidenten Paulem von Hindenburgem jmenován Adolf Hitler předsedou říšské německé dělnické strany (NSDAP) a stal se „vůdcem“ nejsilnější parlamentní skupiny.

Československo patřilo k zemím, které vzešly z rozpadlé dvojí monarchie Rakousko-Uherska na území dnešních států České republiky, Slovenska a části Ukrajiny. Dne 28. října 1918 byla jako liberální demokratický právní stát založený na západním modelu vyhlášena Československá republika. Jejím prvním prezidentem se stal Tomáš Garrigue Masaryk. Československo zažívalo po stránce ekonomické a politické poměrně úspěšné mezidobí.

Po první světové válce a rozpadu Rakousko-Uherska Slováci a Češi vyhlásili v roce 1918 společný československý stát. Po tisíci letech se Slovensko Trianonskou smouvou navždy oddělilo od Maďarska. Československá republika chránila slovenská území před maďarským revizionismem do roku 1938, ale dřívější napětí mezi Slováky a Čechy vzrůstalo, mimo jiné kvůli centralismu pražské vlády. Po mnichovské dohodě vyústila po bilaterálních rozhovorech v listopadu 1938 k postoupení jižního Slovenska a Zakarpatské Ukrajiny Maďarsku.

Na konci října 1918 opustilo Maďarsko unii s Rakouskem. Dne 16. listopadu 1918 nový premiér Mihály Károlyi vyhlásil Maďarskou demokratickou republiku. V důsledku územních změn ztratilo Maďarsko zhruba dvě třetiny svého území ve prospěch sousedních zemí. Především tyto ztráty vedly ke svržení vlády a ke zřízení komunisticky orientované republiky pod vedením Bély Kuna. Ta opět záhy zanikla po porážce ve válce proti Rumunsku, což dostalo v listopadu 1919 k moci admirála Miklóse Horthyho.

Dne 11. listopadu 1919 byl vyhlášen polský stát, který jako suverénní stát neexistoval více než sto dvacet let. Se sousedními zeměmi docházelo z důvodu nejasných hranic a různých územních nároků ke krvavým konfliktům. V březnu 1921 v důsledku přijaté ústavy se Polsko stalo parlamentní republikou. V roce 1926 se prostřednictvím převratu dostal k moci maršál Józef Piłsudski.